Nejlepší židovské vtipy

Ptá se student rabína:

"Rebe, smí se při studiu Talmudu kouřit?"

"Ne, nesmí!"

Student zklamaně odejde, ale kamarád ho utěšuje:

"Zeptal ses špatně, to musíš jinak: Rebe, smí se při kouření studovat Talmud?"

"Ano, smí..."

Zemřel boháč. Notář čte poslední vůli:

"A Karlovi, kterému jsem slíbil, že si na něj vzpomenu v závěti, posílám srdečný pozdrav."

Kněz a rabín hrají spolu golf a před nimi se po hřišti děsně vlečou čtyři jiní hráči. Jsou tak pomalí, že to tyhle dva naštve a sprdnou je, že se tak courají. Jeden z těch čtyř říká:

"Promiňte, mrzí mne to, ale tihle tři jsou slepí."

"Můj Bože, promiňte, omlouváme se," říká kněz.

A rabín se ozve:

"Sakra, to nemůžou hrát v noci?"

Muslim vypráví:

"Jel jsem na svém velbloudu přes Saharu. Najednou se přihnala děsivá písečná bouře. Myslel jsem, že přijde můj konec, a tak jsem si sedl vedle svého velblouda a čekal, až nás písek pohřbí. Ale neztratil jsem víru v mocného Alláha a usilovně se modlil. A najednou se v okruhu sta metrů bouře zastavila. Od té doby se moje víra ještě zesílila a teď se učím recitovat Korán zpaměti."

Křesťan začal vyprávět:

"Jednou jsem chyatl ryby. Byl jsem na malé loďce několik mil od břehu. Náhle se strhla bouře a vlnobití zmítalo mojí loďkou. Neztratil jsem však víru v Ježíše, Bůh vyslyšel moje modlitby a bouře nade mnou ustala. Od té doby jsem opravdovým křesťanem a učím své děti poznávat Víru."

Žid se také ozval:

"Jednou jsem takhle šel po Páté Avenue ve svém nejlepším obleku. Z ničeho nic se přede mnou objevil jakýsi černý pytlík. Zvedl jsem ho a nakoukl dovnitř. Byl plný tisícidolarovek. Myslel jsem, že přišel můj konec. Byla totiž sobota a v sobotu my Židé nesmíme zacházet s penězi. Ale neztratil jsem víru, modlil se k Jehovovi a najednou, na sto metrů okolo mne bylo úterý..."

Přijde Žid k rabínovi a ztěžuje si na jiného Žida, jak je nemorální, co mu zlého udělal, jaký je podrazák atd. Rabín povídá:

"Máš pravdu, to, co provedl, je špatné a odsouzeníhodné".

Další den za ním přijde ten druhý Žid a líčí celou věc znova, akorát s opačným znaménkem. Rabín mu opět dá za pravdu. Obojí sledoval rabínův žák a hned se ptá:

"Proč jsi dal za pravdu každému z nich, když každý tvrdil opak? Vždyť je to účelové, neupřímné, bezcharakterní!"

"Milý synu," odpoví rabín, "i ty máš pravdu!"

Dva židovští gentlemani se procházejí po ulici, když jeden zahlédne cosi ležet u na kraji silnice u chodníku. Sehne se pro to a povídá:

"Hele, podívej, co jsem našel. Výplatní pytlík, a vypadá plný."

Když ho otevře, zatváří se hrozně otráveně a smutně. Přítel povídá:

"Co se tak mračíš? Našels přece výplatní pytlík, ne?"

"Já vím, ale koukni se, jaký daně platím!"

Velká obchodní firma se ocitla těsně před bankrotem. Situaci může zachránit jen úvěr. Oba dva společníci jsou na firmě existenčně závislí. Vyplní potřebné papíry a donesou je do banky. Zástupce banky si je prohlédne a říká:

"Vypadá to nadějně. Když se vám do konce týdne neozvu, tak ten úvěr máte."

Oba dva se vrátí do firmy a následující dny tráví v totálním nervovém vyčerpání, nespí, nejedí, likvidují cigarety po kartónech. Pátek odpoledne. Banka zavírá za pár minut. Klepání na dveře. Rosenkranz jde otevřít, stojí tam poslíček s telegramem. Kohnovy oči se plní slzami. Rosenkranz vyděšen s rozklepanýma rukama otvírá obálku. Najednou se mu tváře rozjasní širokým úsměvem:

"Kohn, dobré zprávy! Umřel ti bratr."

Steigermark a Kohn jsou na lovu... "Dávej pozor Steigermark, vždyť jsi mi zrovna zastřelil ženu."

"Promiň, to jsem nechtěl, ale to bude tím, že stála tak blízko té mojí."

Přijde takhle rabín do baru, ve kterém všichni tančí a bezvadně se baví. Dojde k barpultu a ptá se číšníka, jestli si může odskočit. V tu chvíli celý bar ztichne a všichni se dívají k pultu. Číšník povídá:

"No, opravdu si nemyslím, že byste měl."

"Prosím vás, proč ne?"

"No, víte, vedle umyvadla je socha mladé nahé dámy, která je kryta jen jedním fíkovým listem."

"No a? Prosím vás, člověka, jako jsem já, taková socha vůbec nezajímá."

Tak mu číšník ukázal, kterým směrem jsou záchody. Rabín se tam ihned vydal. Když se vrátil po pár minutách, všichni už zase tancovali a bavili se. Tak jde k baru a zas se ptá číšníka:

"Prosím vás, já tomu nerozumím. Když jsem přišel, všichni se bezvadně bavili, ale najednou ztichli, a teď se zas baví a tancují..."

"Teď, když jste jedním z nás, můžu vám něco nalít?"

"Počkejte, já tomu pořád nerozumím!"

"To máte tak. Pokaždé, když někdo nadzvedne ten fíkový list, tak tady v místnosti zhasnou světla. Takže, co si dáte?"

Midlbaum se modlí v synagoze a vedle něj sedí jeho pes a modlí se taky. Stein je oba chvíli pozoruje a pak říka Midlbaumovi.

"Poslouchaj Midlbaum, ten jejich pes, toho by měli vzít do Hollywoodu a udělat z něj filmovou hvězdu"

"Mně to neříkaj, řeknou to jemu, on chce bejt učetním."

Kohn, prej jim dočista vyhořel kšeft?

Pst, ještě ne - zeptaj se příští tejden...

Kohn se vrací večer s manželkou z biografu.

"To byl bezvadný film, miláčku. Já jsem smíchy napůl mrtvá."

"Opravdu, miláčku? Tak to půjdeme zítra ještě jednou."

Ptá se Roubíček rabína:

"Rabi, pověz mi, zda je o Šabesu povoleno sexuálně obcovat."

"Ano, je povoleno sexuálně obcovat, ale pouze s vlastní ženou, neboť o Šabesu není přípustné vyhledávat rozkoš."

"No jo, Horowitz, oni si chtěli ode mne půjčit padesát tisíc! Ale jakou mi můžou dát záruku?"

"Slovo gentlemana, pane Kohn!"

"Tak to jo... Tak mi ho přivedou!"

Aron s Izákem se pohádali. Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid. Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit. Izák se ptá:

"A můžu se mu omluvit po telefonu?"

Rabín souhlasil a tak Izák zvedl telefon, vytočil rabínovo číslo a povídá:

"Haló, to je byt pana Kohna?"

Na druhé straně se ozve Aron:

"Ne, to bude asi omyl."

"Tak promiňte!"