Vaše denní dávka humoru | Přinášíme Vám ty nejlepší vtipy na internetu

Nejlepší vtipy ze života

Stojí takhle lupič před barákem a hlídá. Konečně se zevnitř objeví jeho komplic. Tak se ho ptá:

"Máš něco?"

"Boha, ten chlap, co tam bydlí, je právník."

"A sakra... o co všechno's přišel?"

V jedné restauraci volá jeden pán na druhého:

"Dobrý večer, příteli!"

"Nemám pocit, že bychom se znali."

"Ale ano, oba jsme tady včera večeřeli."

"No a?"

"Nebyl bych vás poznal, nebýt toho deštníku, co máte na židli."

"Haha, včera jsem tenhle deštník neměl."

"Já vím. Měl jsem ho já."

Pár let jsem si myslel, že je to chudokrevnost, nedostatek vitamínů, dietní strava či jiné věci. Ale teď jsem objevil pravý důvod své věčné únavy. Jsem přepracovaný.

V téhle zemi je deset miliónů lidí. Z toho čtyři milióny jsou v důchodu, takže zbývá šest miliónů na práci. Z těch jsou dva milióny ve školách, takže zbývají čtyři. Z toho dva milióny pracují pro státní či místní úřady a organizace. Takže zbývají dva milióny na práci. Z toho je půl miliónu v armádě, policii a pohraniční stráži a další půlmilión jsou ženy v domácnosti. Ze zbylého miliónu pracuje 900 000 ve státních podnicích, takže zbývá 100 000. Z nich je 85 000 v nemocnicích nebo v invalidním důchodu. A podle posledních informací ministerstva vnitra je v našich věznicích a nápravných zařízeních všech stupňů celkem 14 998 lidí. Takže zbývají na práci dva lidi. Vy a já. A vy si teď sedíte u počítače a surfujete!

"Neviděl jste tu dva policajty?"

"Ne, pane, tady nešla živá duše."

"Tak mi dejte aktovku, hodinky a peněženku!"

Syn klidně seděl u postele s jeho umírajícím zámožným otcem, který říká:

"Synku, prosím tě, vždycky mysli na to, že bohatství ti nepřinese štěstí."

"Já vím, tati, ale aspoň si můžu vybrat takovou formu mizérie, která mi nejmíň vadí."

Za devatero horami, devatero řekami, devatero lesy a devatero bažinami žila jedna babička. A takhle jednou vylezla před domek a povídá:

"Kurva, proč zrovna já musím bydlet tak daleko!"

Chlápek takhle zalezl na veřejných záchodech do kabinky a zůstal tam asi půl hodiny. Když se konečně vyprázdnil, ovzduší bylo patřičně zamořené. Vylezl ven, opláchl si ruce a zrovna ve dveřích se potká s dalším chlápkem, který říká:

"Ježíš, to je smrad. Chlape, co jste to snědl?"

"Jak snědl? Já tam sral!"

Jednou se chlápek vydal s potápěčskou výbavou na moře. Užíval si krásy podmořského světa. Byl asi jen deset metrů pod vodou, když vidí chlápka, který je ve stejné hloubce, nemá vůbec žádnou potápěčskou výstroj a má takový divný styl pohybu. Tak se zkusil potopit o deset metrů víc, ale v minutě ho chlápek zas dohnal. Tak chlápek vytáhl takovou tu zvláštní podvodní tabuli s křídou a napsal:

"Sakra práce, jak je možné, že jste takhle hluboko bez vybavení?"

A ten druhý smazal to, co tenhle napsal, a píše:

"Protože se topím, ty debile!"

Jsou tři etapy života:

Mládí, střední věk a Vypadáte dobře!

Tři staří pánové byli na vědecké konferenci ubytováni v sedmdesátém patře mrakodrapu. Po celém dni stráveném na přednáškách sympózia je zdrtila zpráva, že v jejich hotelu nejezdí výtahy. První povídá:

"Pánové, co se dá dělat... Musíme pěšky a aby nám to lépe utíkalo, navrhuji, abychom cestou zaměřili pozornost na něco příjemného. Tak třeba já bych mohl začít vyprávět vtipy, ty začneš v pětadvacátém patře třeba zpívat a ty v padesátém vyprávět smutné příběhy."

Vyrazili a první povídal vtipy. Cesta příjemně ubíhala a když v padesátém patře druhý dozpíval, třetí se nadechl a říká:

"Začnu se svým nejsmutnějším příběhem. Nechal jsem v autě klíč od pokoje."

Chlápek takhle čekal v metru, na každé ruce jedno mimino. Ženská, co taky čekala, tak k němu přijde a začne, jak obvykle ženské dělávají, takové to ťuťuťu na děcka a pak se ptá:

"Ta jsou roztomilá. Jakpak se jmenují?"

Chlápek po ní hodil nerudný pohled a říká:

"Nevím."

"A jsou to oba chlapečci?"

"Nevím."

"Sakra, pane, co jste to za otce, že ani nevíte, jak se jmenují a jestli jsou to kluci nebo holčičky?!?"

"Ech, já nejsem jejich otec. Já jsem jen obchodník s kondomy a vezu do továrny dvě reklamace."

Na vysoké škole filozofické zadal vyučující českého jazyka téma na esej:

"Chtěl bych, aby vaše práce obsahovala následující prvky: víru, královské prostředí, sex a tajemno."

Esej, která byla obodována nejvýše, zněla:

"Bože," řekla královna, "jsem těhotná. To bych ráda věděla, s kým."

Na pohřbu jednoho velmi bohatého muže se sešlo mnoho smutečních hostů, kteří se přišli se zemřelými rozloučit. Byl tam také jeden velmi chudě vypadající muž, který usilovně plakal. Jeden z pozůstalých se ho ptá:

"Byl jste jeho blízký příbuzný?"

"Ne, nebyl jsem s ním vůbec příbuzný."

"Tak proč tak pláčete?"

"Právě proto."

Známý divadelní kritik se před premiérou nového představení kvapně navečeřel v blízké restauraci a tak si na konci druhého jednání párkrát hlasitě říhnul. Otočila se na něj jedna paní a povídá:

"Vážený pane, mohl byste s vaší recenzí počkat, až budete sedět ve své kanceláři?"

Zákazník v kavárně povídá:

"Dal bych si sladkou kávu, bez smetany."

Vrchní odejde a za chvilku se vrátí:

"Pane, velice se omlouvám, ale došla nám smetana. Nevadilo by vám, že dostanete vaši kávu bez mléka?"