Vaše denní dávka humoru | Přinášíme Vám ty nejlepší vtipy na internetu

Nejlepší vtipy o Pepíčkovi

Mami, proč se maluješ?

Abych byla hezká, pepíčku.

A mami, kdy to začne působit?

Ve skole da pani ucitelka kazdemu ukol, aby rekl vetu, kde bude slovo ananas. Maruska: Ananas je sladky. Jaruska: Ananas je jizni ovoce. Pepicek: Tata si koupil k veceri kilo burtu, a na nas se vysral!

Pepíček přijde domů ze školy a babička se ho ptá: Pepíčku, co jste dělali ve škole v hodině chemie? Pokusy s výbušninou. A co budete dělat ve škole zítra? V jaké škole?

Pani ucitelka vyzve deti, aby uzili ve vete slovo "urcite" Anicka povida: Nebe je urcite modre - Ne anicko - nekdy je od cervanku cervene Honzik: stromy jsou urcite zelene - ne Honziku - na podzim zloutnu Pepicek: pani ucitelko, ma prd hrudky? - fuj pepicku, samozrejme ze nema - tak jsem si urcite posral prsty.

Pepíček potká na ulici policistu a ptá se: Pane policajte, mohu nějakému policistovi říkat 'osle'? To v žádném případě!? odpoví policista.

Pepíček se zase ptá: A mohu nějakému oslovi říkat 'pane policajt'?

Oslovi si říkej, co chceš, odpoví policista.

Pepíček povídá: Tak nashledanou pane policajt.

Soudružka učitelka se ptá dětí: "Děti, kdo ví, jak se jmenoval nejvýznamnější člověk 20. století?" Nikdo se nehlásí. "No děti, kdo správně odpoví, dostane čokoládu." Přihlásí se Pepíček a říká: "Vladimír Iljič Lenin." "Výborně, pojď si vzít čokoládu!" Pepíček vezme čokoládu a když si sedá do lavice, říká si potichu: "Sorry, Rambo, ale obchod je obchod."

Tvuj domaci ukol je moc dobry, chvali ucitelka Pepicka, ale priznej, kdo ti ho vypracoval? Maminka nebo tatinek? Prosim, ja nevim, protoze jsem uz spal.

Pepicek se hlasi: -Sim, muzu jit na zachod?- -Bez Pepicku.- Ten jde, dlouho se nevraci, az se nakonec otevrou dvere a Pepicek v nich stoji cely mokry. -Propanajana, Pepicku, co jsi delal?!- divi se ucitelka. -Sim, byl tam jeste pan skolnik a on me nevidel.

Pepicku, kdyz ti dam 7 jablicek a budu 2 chtit zpatky kolik ti jich zustane? Pepicek se zazubi: 7

Maminka si před zrcadlem zkouší nový kožich. Pepíček ji chvíli pozoruje a pak se zeptá: "To ti koupil tatínek?" "Ale kdepak, kdybych měla se vším čekat na tatínka, neměla bych ani tebe..."

Pepíček přichází první den ze školy. "Tak co," zajímá se otec, "jaké to bylo?" "Fajn," připouští dítě školou povinné, "všechno, co nám soudružka učitelka říkala, jsem pochopil, jen stále nechápu, co je to ten socialismus. Nemohl bys mi to, tati, vysvětlit?" "Lidsky? Abys to pochopil? Tak se podívej: Byl jednou jeden velký muž, no, on vlastně nebyl moc velký, spíš malý, a ten se jmenoval Lenin. Původně se Lenin nejmenoval, ale Uljanov. A tenhle Uljanov měl kamaráda, on to vlastně žádný kamarád nebyl, ale pěkná sketa a ten se jmenoval Stalin. Co říkám Stalin, on se vlastně jmenoval Džugašvili. A tihle dva kamarádi spolu udělali Říjnovou revoluci. Vlastně to nebyla revoluce, ale puč, a nebyla v říjnu, ale v listopadu..." Pepíček se chytá za hlavu a volá: "Ježíšimarjá, to je ale bordel!" "Výborně," na to otec, "tak jsi to přece jen pochopil."

Jednou takhle přijde Pepíček mamince a povídá: ˝Maminko, mohu se tě na něco zeptat?˝

˝Jistě Pepíčku, copak chceš vědět?˝

˝Mami, ono se světýlko papá?˝

˝Ne, jak jsi na to přišel?˝

˝No, že jsem včera večer slyšel, jak tatínek říká naší Martě: Zhasni to světlo a vem ho do huby˝

Prosil bych kilo zelí, říka pan Novák v obchodě. A máte na něj něco? Ano, chuť.

Malý Pepiček zvedne telefon. "Dobry den, mohu mluvit s maminkou," ozve se hlas ve sluchatku. "Nemužete, maminka je v kuchyni a pláče," potichu šeptá Pepiček. "Tak mi dej tatinka." "Nemůžu, tatinek je v kuchyni a hrozně křičí." "A s babičkou mluvit můžu?" "Taky ne, babička je v kuchyni a taky pláče." "A neni u vás někdo jinej dospělej?" "Jsou tady požárníci a hasiči." "Proboha, co se to u vas děje?" "Oni mě hledají."

Pepíček píše na tabuli svůj úkol: Maminka mně miluje. Učitel ho opravuje: mě miluje. Opravdu? To musím říct tatínkovi.