Nejlepší vtipy o Pepíčkovi

Pani ucitelka prijde do prvni tridy a pta se deti kdo zna nejake anglicke slovo. Pepicek vstane a rekne dupacka. Pani ucitelka mu rika: ale to neni anglicke slovo. Pepicek odpovida: to nevadi ale je to OK.

Prijde pepicek domu a pta se maminky:

muzu jit ven?

ano, ale neposlouchej za stromem.

pepicek posloucha za stromem a slysi slovo prdel. Doma se pta maminky co je to prdel.

Maminka: to je zidle.

Druhy den pepicek zase posloucha za stromem a slysi slovo prso. Doma se pta maminky co je to prso.

Maminka: to je vesak.

Treti den zase posloucha a slysi slovo pica. Doma se pta co je to pica.

Maminka: to je limonada.

Prijde navsteva a maminka rika at je pepicek jde privitat.

Tak rika: poveste si bundy na prso a posadte se na prdel, maminka za chvili prinese picu.

"Co nám dává husa?" - "Fádlo." - "Sádlo, ano správně, a co nám dává ještě?" - "Fádlo." - "No, to už jsi říkal, ale co nám dává ještě kromě sádla?" - "Fádlo." - "Podívej se, Pepíčku, zkusíme to jinak. Kde spí tatínek?" - "V hofpodě." - "Ehm..., a kdepak spí maminka?" - "U foufeda." - "No..., a kde spinkáš ty, Pepíčku?" - "V poftýlce." - "No vidíš! A čím se přikrýváš?" - "Pefinou." - "No, a co je v peřině?" - "Pefí." - "No, vidíš, takže co nám dává ještě husa?" - "Fádlo!"

Pepíček si hraje ve školce s elektrickým vláčkem. Když vláček zastaví Pepíček řekne: KOKOTI VYSTUPOVAT, za chvíli řekne: KOKOTI NASTUPOVAT! Vláček se rozjede. Slyší to paní učitelka a velice se rozlobí, vláček vypne a Pepíčka postaví do kouta klečet. Asi po hodině chce vyzkoušet své výchovné metody a proto dovolí Pepíčkovi zase si hrát s vláčkem. Pepíček přijde a říká: KOKOTI NASTUPOVAT, kvůli ty piče máme hodinu zpoždění.

Pepíček přijde za maminkou a ptá se: "Mami, jak se dělají děti?"

Maminka mu po dlouhé úvaze odpoví: "Víš to se vždycky maminka s tatínkem cukrujou a pak se narodí miminko."

Tak Pepíček si večer lehne do postele a pocukruje se. Ráno se probudí a má kolem sebe plno mravenců a říká:

"Kdybyste nebyly moje děcka, tak bych vás zabil!"

Učitelé nedělní školy požádali svého pastora aby povídal dětem o manželství. Připravil si tedy pečlivě své vyučování, vstoupil do třídy a začal otázkou: "Hoši a děvčata, přišel jsem k vám dnes ráno, abych si s vámi povídal o manželství. Ale než začnu, může mi někdo z vás říci, co o manželství řekl Ježíš?" Po chvilce mlčení se přihlásil Pepíček. Když ho pastor vyvolal, hrdě odpověděl: "Ježíš řekl: "Otče odpusť jim, neboť nevědí co činí"."

Děti ve škole píší slohovou práci na téma: "Jsem majitelem velké firmy". Všichni píší, jen Pepíček stále sedí. Přistoupí k němu paní učitelka a zeptá se ho: "Pročpak nepíšeš Pepíčku?"a on odpoví:"No dovolte, čekám přece na sekretářku!"

Sedí Pepíček s dědou v parku. Sedí hodinu. Dvě hodiny. Tři hodiny. Najednou chlapeček začmuchá a říká: "Dědo smrdí tu zdechlina. Dědo. DĚDO!"

Pepíček se ptá: "Maminko, můžu se jít koupat do moře?" "V žádném případě, vlny jsou příliš vysoké." "Ale tatínek se koupe!" "Tatínek může, ten má uzavřenou vysokou životní pojistku."

Přijde Pepíček k mamince a tatínkovi a ptá se: "Tatínku, proč vy dva jste běloši a já černoch?" A tatínek mu na to odpoví: "No víš chlapče, to jsme byli jednou s maminkou na dovolené a tam se strhla tak velká šukačka, že buď rád, že nejsi lachtan!"

Jde Pepíček s babičkou z nákupu a Pepíček vidí na zemi tisícovku a chce ji zvednout, ale babička ho osočí a řekne mu: "Co je na zemi se nezvedá" a jdou dál. Když jsou u dveří babička upadne a říká Pepíčkovi, aby ji zvednul, ale Pepíček odpoví: "Co je na zemi se nezvedá!"

Babička povídá Pepíčkovi:

" Kloučku můj, ty jsi mi tak podobný!"

Ten se rozeběhne za maminkou a kříčí:

"Mamííí, babička mě straší."

"Tak, děti, vyjmenujte nějaký živel," říká paní učitelka."Voda," říká Mařenka."Správně."Hlásí se Pepíček: "Prosím, slivovice. Tatínek říká, že když má slivovici, tak je ve svém živlu."

"Pepíčku. Když řeknu: jsem mladá a hezká, jaký je to čas?" "Prosím, minulý!"

Pepíček, kterému máma zakázala se koupat v přilehlém rybníce, přijde domů s mokrými vlasy a povídá, že spadnul do vody. "Tak jaktože nemáš mokré i oblečení?" "No, měl jsem takové tušení, že bych mohl spadnout, a tak jsem si je radši sundal."