Nejlepší křesťanské, farářské a kostelní vtipy

Chlápek šel takhle lézt po skalách a zrovna v půlce jednoho náročného úseku mu prasklo lano. Zůstal viset za konečky prstů v naprosto bezvýchodné situaci. Před očima mu proběhl celý život a on v náhlém zoufalství obrátil oči k nebi a zvolal:

"Je tam nahoře někdo?"

A zeshora zahřměl mocný hlas:

"Ano, jsem tady!"

"Kdo jste?"

"Bůh jsem, kdo bych byl."

"Prosím, Bože, pomoz mi."

"Pomohu ti. Pusť se."

"Cože?"

"Věř mi, pusť se a já ti pomohu."

Chlápek chvilku koukal na nebe a pak zavolal:

"Je tam nahoře ještě někdo?"

Pětaosmdesátiletý pán se svojí dlouholetou manželkou měli těžkou autonehodu, zemřeli a dostali se do nebe. Bylo to pro ně nečekané, neboť se oba díky zdravé výživě a sportu těšili velmi dobré kondici. Přesto se však celkem brzy se změnou vyrovnali, hlavně proto, že v nebi bylo všechno velmi příjmené. Svatý Petr jim ukázal jejich nový příbytek. Zjistili dokonce, že hned za jejich domem je golfové hřiště, které je každý den jiné a kopíruje nejslavnější hřiště na Zemi. Byli překvapeni tím, že v nebi se za nic nemusí platit, všechno je zadarmo. Když je Svatý Petr zavedl do klubu, nevěřili vlastním očím. Dlouhé stoly byly pokryty hromadami báječně vypadajících potravin. Chlápek se zeptal:

"Prosím vás, kde jsou stoly s dietními pokrmy? Něco s nízkým obsahem cholesterolu a tuků?"

Svatý Petr začal vysvětlovat:

"Tohle je na nebi asi neljepší... Můžete jíst, co chcete a kolik chcete, a nikdy vám není špatně a netloustnete."

Na to chlápka chytil hysterický záchvat, mrštil kloboukem o zem a dupal na něj. Jeho žena i Svatý Petr se ho snažili uklidnit a ptali se, co se děje. Chlápek se otočil ke své ženě a povídá:

"Za to za všechno můžeš ty! Kdybys tu nebyla ty a tvoje makrobiotická strava a cvičení, moh sem tady bejt už před deseti rokama!"

Kněz praví na mši svým věřícím:

"Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všichni přečetli sedmnáctou kapitolu Marka."

O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných. Kněz s úsměvem povídá:

"Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži."

Po pár prvních dnech v Rajské zahradě si Bůh zavolal Adama a povídá:

"Je načase, aby ses spolu s Evou postaral o vytvoření populace. Proto chci, abys jí teď dal polibek."

"Rád, Pane, ale co je to polibek?"

Bůh mu to stručně vysvětlil, Adam kývl a šel za Evou. Za chvíli se vrátil s úsměvem, že prý to bylo příjemné. Bůh pokračuje:

"Tak, a teď chci, aby ses s ní pomazlil."

"Pane, co je to pomazlit?"

Bůh to opět stručně vysvětlil a Adam odkvačil za Evou. Vrátil se v dobré náladě, že prý to bylo ještě lepší, než polibek.

"Tak, a teď chci, aby ses s ní pomiloval."

"A Pane, co to je pomilovat?"

Bůh opět stručně vysvětlil. Adam odešel a téměř hned se vrátil:

"A Pane, co je to bolení hlavy?"

Co je největším problémem pro ateistu?

Nemá si s kým povídat při orgasmu.

Papež opouští shromážnění, když ho osloví slušně vypadající chlápek, který patří k místní organizaci mafie:

"Svatý Otče, náš boss Luigi dnes zemřel, ale jeho poslední přání bylo, abyste se vyspal se ženou."

"To udělat nemohu, synu."

"Mám rozkazy, že v případě odmítnutí vás mám zabít."

"Vypadá to, že mi nic jiného tedy nezbývá. Ale mám tři podmínky:

Zaprvé - musí být slepá, aby neviděla, že spí s papežem. Zadruhé musí být hluchá, aby jí to nikdo nemohl říct a aby mě nepoznala po hlase."

"To není problém. A co třetí podmínka?"

"Jo, a musí mít velký prsa."

Přítel byl tuhle na velikonoční mši v kostele. Když odcházel, zastavil ho u dveří kněz a povídá:

"Měl byste se přidat k armádě Páně."

"Ale já už v armádě Páně jsem!"

"Jo? A jak je možné, že vás vídám jen o vánocích a o velikonocích?"

"Já jsem totiž v tajné službě."

Dobrovolné příspěvky do církevní pokladny poslední dobou výrazně poklesly a tak se kněz rozhodl k radikálnímu opatření a na mši povídá:

"Bratři a sestry, dělám to velice nerad, ale nemám jiného řešení. Je mezi námi muž, který má poměr se ženou jiného člena naší kongregace, a pokud se v pokladničce neobjeví alespoň pět dolarů, zveřejním jeho jméno."

Když po mši počítal peníze v kasičce, našel tam dvacet pětidolarovek a jednu dvoudolarovku s poznámkou:

"Pro lásku boží, otče, posečkejte mi, zbylé tři dolary seženu do večera."

Po letech manželčina naléhání se konečně chlápek vypraví do kostela na nedělní mši. Její obsah jej tak dojal, že na konci přišel za knězem potřást mu rukou:

"Otče, to bylo zatraceně nejlepší kázání, co jsem kdy slyšel."

"Ach, děkuji, synu, ale ocenil bych, kdybyste dokázal neklít."

"Ale, Boha, dyť to fakt bylo sakra skvělý kázání."

"Prosím vás, neberte jméno Boží do úst nadarmo! Jste v kostele!"

"Jasně, otče, ale kurva, to kázání bylo tak skvělý, jsem tak dojat, že jsem přispěl do kasičky tisícovkou."

"Sakra, fakt?!?"

Bůh byl totálně otrávený hudebními trendy na zemi a tak se rozhodl, že s tím něco udělá. Sedl si a napsal pořádně dlouhou symfonii. Když nadešel čas generální zkoušky, sezval všechny muzikanty i zbytek lidstva na africké pláně, rozdal jim noty, zformoval orchestr, zaklepal taktovkou a začal. První věta byla velmi dlouhá, vlastně trvala přes dva roky, ale bylo to tak nádherné, že to nikomu nevadilo. Druhá věta trvala o něco méně, asi rok a půl, ale zas byla tak nádherná, že si nikdo nestěžoval a všichni napjatě poslouchali. Asi po roce třetí věty bylo v notách trianglové s0lo, které měl zahrát belgický švec. Ten to samořejmě prošvihl. Celý orchestr se zarazil a všichni se na něj naštvaně koukali, že zruinoval nejnádhernější hudební dílo, co kdy lidstvo zažilo. Jen Bůh tak potřásl hlavou, přejel pohledem všechny muzikanty, zaklepal taktovou o pultík a povídá:

"No tak klid, pánové, vezmeme to ještě jednou od začátku."

Jednou takhle na pozdim v neděli sedí polovina vesnice v kostele a čekají, až kněz zahájí ranní bohoslužbu. Najednou, z ničeho nic, se venku setmí, hučí vítr a na oltáři se objeví sám Satan. Všichni začnou ječet a o překot se ženou k východu, zakopávají o sebe, podrážejí si nohy, jen aby se dostali ven. Za minutu už v kostele není ani noha, až na jednoho chlápka, který dál sedí v kostelní lavici a kouká do modlitební knížky, jako by před ním Satan vůbec nebyl. Ten je z toho zmatený a tak přijde k němu a povídá:

"Hej, víš ty, kdo jsem?"

"Jo, jasně."

"A ty se mě nebojíš?"

"Jasně, že ne."

"A proč se mě nebojíš?"

"Víš, pětadvacet let jsem oženěnej s tvojí sestrou."

Do čtvrti plné katolíků se přistěhoval Žid. Každý pátek je pěkně naštval, protože zatímco oni dlabali rybu, Žid si na zahrádce griloval steaky. Tak se rozhodli, že jej obrátí na svou víru. Nakonec se jim povedlo směsí výhrůžek a proseb jej přesvědčit. Odvedli jej do kostela a tam jej kněz pocákal svěcenou vodou a přitom pravil:

"Zrozen Žid, vychován Žid, teď se stává Katolíkem."

Sousedi se zaradovali, že teď je nebudou pronásledovat páteční útrapy nádherných vůní. Ale další pátek se opět přes ploty line vůně grilovaného hovězího. Tak vyběhnou, aby Židovi připomněli jeho novou dietu, ale co nevidí:

Žid stojí na zahradě u grilu, cáká na hovězí vodu a říká:

"Zrozeno kráva, vychováno kráva, teď se stává rybou."

Katolický kněz a rabín šli spolu na večeři. Kněz se takhle ptá:

"Helejte, rabí, ochutnal jste někdy vepřové?"

Rabín se chvilku tak tváří a nakonec přizná:

"Jo, jednou, když mi bylo asi sedmnáct, jsem to zkusil."

Kněz se tak akorát triumfálně zatváří. Rabína to naprdne a tak povídá:

"Přiznejte, otče, měl jste někdy pohlavní styk se ženou?"

Kněz se začervená a povídá:

"Jo, jednou v létě na dovolené, to mi bylo asi jednadvacet."

Rabín mu oplatí triumfální úsměv, pak se mu zajiskří v očích a povídá:

"No, uznejte, že je to o dost lepší než vepřové!"

Nedělní kázání se nekonečně vleklo. Kazatel dramaticky pravil:

"Co ještě mohu říci?"

A z jedné lavice se ozval jasný hlas:

"Co takhle 'Ámen'?"

Několik kazatelů různých směrů se sešlo v budově Kalotické církve k diskusi. Organizátor, katolický kněz, všem nabízí sklenici whisky, aby trochu pozvedl náladu a zbavil ovzduší onoho téměř viditelného napětí mezi zastánci různých věrouk. Vikář Metodistické církve se s poděkováním chopí sklenice a svižně ji do sebe obrátí. Zatím představitel církve Znovuzrození Ježíše Krista říká katolíkovi:

"Cože, whisky?!? Raději bych strávil noc v nevěstinci, než pozřít kapku alkholu."

Na to Metodista vyprskne whisky zpátky do sklenice a povídá:

"Cože, my si můžeme vybrat?!?"