Nejlepší křesťanské, farářské a kostelní vtipy

Sedí čtyři přítelkyně u kávy a rozmlouvají, která má důležitějšího syna. První povídá: "Můj syn je kněz, a když vejde do místnosti, lidé ho zdraví - Dobrý den, velebnosti." Druhá povídá: "Můj syn je biskup. Ten když vejde do místnosti, lidé ho zdraví - Dobrý den, vaše svátosti." Třetí na to: "To můj syn, ten je kardinál a lidé ho zdraví - Dobrý den, vaše eminence." Ta čtvrtá se napije kávy a říká: "No nechci se nějak chlubit, ale můj syn je krásný, svalnatý, metr devadesát vysoký striptér, a ten když vejde do místnosti, lidé volají - ó můj bože!"

Budí ráno matka synka:

"Vstávej, musíš jít do kostela!"

"A musím?"

"Vstávej, musíš jít do kostela!"

"A musím?"

"Musíš, vždyť si farář."

Ježíš Kristus neustále hulí a tak ho vyhodí z nebes. Ježíš dopadne v Tatrách a má šílenej absťák. Jenže nikde není žádná tráva. A tak jde, až dojde k salaši.

"Bačo, nemáš tady nějaký hulení?"

"Ale jo, pojď, ubalíme si,..." povídá bača.

A tak slastně pokuřují, když tu náhle Ježíš přeruší ticho a povídá:

"Bačo, já ti musím něco říct, já jsem Ježíš Kristus..."

A bača na to: "To je matroš, co?"

Vítek je ztracen v lese, už se setmělo a on stále nemůže najít cestu z lesa ven. Najednou šlápne do prázdna a už letí dolů ze srázu. Podaří se mu však zachytit se za strom. Dole, asi 30 metrů pod sebou vidí vodní hladinu, ze které ční ostré kameny. Vítek se podívá nahoru a zakřičí: "Je tam nahoře někdo, kdo by mi mohl pomoci?" Z nebes se ozve božský hlas: "Vítku, věříš?" Vítek odpoví: "Věřím, věřím!" A hlas shůry praví: "Dobře, tvá víra tě ochrání. Skoč!" Vítek se podívá dolů, vidí vodní hladinu ze které ční kameny. Pak se zase podívá nahoru a zavolá: "Není tam nahoře ještě někdo?"

Jak nejlépe pobavíš Boha?

.

.

Popovídáš mu o svých plánech do budoucna.

Ač vůbec není věřící, bere si vždy Boha za svědka.

Honza klečí v kostele před ukřižovaným a modlí se:

"Pane Bože, já vím, že si velmi trpěl, bičovali tě, korunovali, nadávali ti, ukrižovali tě, ale ženatý si nebyl."

Proč jen málo farářů jezdí mercedesem?

.

.

Protože ten stojí nekřesťanské peníze.

Mnich a jeptiška putovali po obrovské poušti. Když byli za polovinou cesty, jejich velbloud zdechl. Narychlo postavili stan a zapálili oheň a doufali, že je někdo uvidí a zachrání. Když ani modlitby nepomáhaly a začínaly se jim nebezpečně tenčit zásoby vody, začali přemýšlet nad blížící se smrtí. Mnich takhle povídá: "Sestro, víte, teď, když nás najisto čeká smrt, měl bych jednu prosbu. Víte, vždy jsem si přál alespoň jednou spatřit nahé ženské tělo. Myslíte, že byste se mohla svléknout a nechat mne se na vás podívat?"

Jeptiška chvíli přemýšlí o jeho prosbě a pak souhlasí. Když se začne svlékat, povídá: "Víte, otče, já vlastně nikdy neviděla nahého muže. Myslíte, že byste se také mohl svléknout? Po krátkém přemýšlení se mnich také svlékl. Vtom jeptiška povídá: "Otče! Co je zač ta malá věc, co vám visí mezi nohama?"

Mnich rozvážně odpovídá: "To je, moje dítě, dar od Boha. Když to do tebe vložím, stvoří to nový život."

"Na mě zapomeňte, otče. Strčte to do toho velbouda!"

Idú dve tetky takto po ulici z kostolíka kráčajú a jedna hovorí: Hovorí sa, že náš pán farár majú syfilys. Í a nevrav, a to je drahšuo ako žigulík?

Jeden mnišský řád přijímá nového člena. Mají na to zvláštní test. Řeknou mu, aby se svléknul a pak mu na přirození přiváží malý zvoneček. Potom pošlou pro prostitutku. Ta dělá co může, ale zvoneček se ani nehne.

Tak jí odvolají a řeknou: "Bratře, úspěšně si zkoušku udělal. Budeš spát v cele tady s bratrem Tomášem."

"Cilililink."

Jaká je Vatikánská měna?

.

.

Pán Bůh zaplať.

Svatá trojice plánuje dovolenou. Bůh navrhuje:

"Co kdybychom jeli do Jeruzaléma?"

Ježíšovi se to ale nelíbí: "Do Jeruzaléma ne, mám na to město špatné vzpomínky. Co třeba Vatikán?" A Duch svatý říká:

"Jasně pojedeme do Vatikánu, tam jsem ještě nebyl."

Pepíček se soustavně špatně učil, samé čtyřky, ba i pětky. Otec mu vyhrožoval: "Pepíčku, když se budeš špatně učit, dám tě do křesťanské školy. Tam už si s tebou poradí." Protože se Pepíček nepolepšil, otec ho po půlroce přehlásil do křesťanské školy. A tu zázrak, Pepíček začal najednou nosit dvojky i jedničky. Nakonec se ho otec zeptal, čím to je. "Víš, tati," odvětil Pepíček, "když jsem poprvé přišel do křesťanské školy, na dvoře jsem uviděl jednoho ukřižovaného. Na školní chodbě visel druhý ukřižovaný. Vejdu do třídy, a na zdi další ukřižovaný. V té křesťanské škole to není žádná sranda, tam se s nikým dlouho nebaví."

Šestého dne Bůh povídá archandělovi Gabrielovi: "Dnes stvořím zemi, jež se bude nazývat Kanada. Bude to země plná přírodních krás. Bude mít majestátná, vysoká pohoří, jiskřivá jezera plná ryb, hluboké lesy, vysoké útesy nad písčitými plážemi. Zařídím, aby se její obyvatelé měli vždy dobře, aby se jim vyhýbala zemětřesení a povodně. Budou to Kanaďané a budou brzy známi jako ti nejmilejší lidé na Zemi." Gabriel se hned ptá: "Pane, nemyslíš, že jsi na ty Kanaďany až moc hodný?" "Neboj. Uvidíš, jaké budou mít sousedy!"