Vaše denní dávka humoru | Přinášíme Vám ty nejlepší vtipy na internetu

Nejlepší vtipy o doktorech a vtipy z ordinace

Učitel spatřil žáčka, který se vozil po zledovatělé cestě z kopce jen po kalhotách. "Není ti líto pěkných kalhot?" ptá se ho. "Prosím není, já mám pod sebou čítanku."

V ordinaci:

"Pane doktore, kolik mně ještě zbejvá života?"

"deset, devět, osm,..."

Anička se ptá otce: "Tati, koho bys vybral? Požádali mě o ruku lékař a bankéř."

Otec se zamyslí: "Tak tomu říkám dilema. Peníze nebo život."

Pane doktore, jaké mám vyhlídky? No, v podstatě máte dvě možnosti: Buď se můžete nechat operovat, nebo můžete zemřít v klidu.

- Pane doktore, jak vypadá takový epileptický záchvat?

- Podívejte se někdy na Terezu v Esu a bude vám to jasné.

Gynekolog je u soudu pro brutální ublížení na zdraví a vypovídá:

"Víte, já jsem měl na středisku 40 pacientek, pak jsem jel do nemocnice a měl jsem dalších 20, pak jsem jel do dívčího učiliště na pravidelnou roční prohlídku, těch bylo 25, pak jsem měl ještě 35 pacientek ve své privátní praxi a když jsem šel večer unavenej parkem domů, oslovila mě poškozená a řekla mi, že mi ji za kilo ukáže."

Přesvědčuje lékař paní Novákovou.

"Můžu vám dát vynikající omlazovací kůru, nechcete se dát omladit?".

"Ani nápad. To si ten můj nezaslouží."

Přijde chlapeček za babičkou a v rukou drží čáry masa s chlupama. "Babičko, natrhal jsem ti kočičky."

Přijde paní k sexuologovi a povídá:

"Víte pane doktore, já z tý soulože nic nemám, nemohl byste mi poradit?"

"A jak to děláte", ptá se doktor.

"No, víte, já ležím na pravým boku..."

"Hmm, a co kdybyste to zkusili na levým boku?" ptá se doktor s nadějí.

"No, nevím, víte, to bych pak zase neměla nic z tý televize."

"Pane doktore, každý mi říká, že jsem srandista!"

"Vy žertujete!?"

Doktor: ˝Mám pro vás špatnou zprávu: máte stejně jako já Alzheimerovu nemoc.˝

Pacient: ˝Cože to mám?˝

Doktor: ˝Kdo co má?˝

Přijde chlap za doktorem a v ruce má hnědou kuličku: "Pane doktore, mohl byste mi poradit, co by to mohlo být?" Doktor prohlíží kuličku ze všech stran, čichá k ní, ochutnává a říká: "No, smrdí to, lezou z toho nějaký chlupy, je to hnědý, to by mohlo být hovno." "No je to možný, já jsem to našel ve slipech."

Musíte vědět "pravdu, bohužel, vaše žena má před sebou už jen několik dní."

"Nevadí, pane doktore. Když jsem to vydržel tolik let, tak to těch pár dní už nějak doklepu."

Pacient si stěžuje doktorovi:

"Pane doktore, já mám nějaké potíže s tím, no, s přirozením..."

"Tak si odložte."

Chlápek si opatrně sundá sako, pověsí ho na ramínko a vyhladí faldy. Kalhoty přeloží pukem na puk, pověsí na ramínko 1/3 na 2/3 a pečlivě uhladí. Sundá košili, pečlivě ji poskládá do čtverečku na stůl. Ponožky nezlomí, nýbrž bez problémů přeloží a poskládá. Když už je úplně svlečený, tak se postaví před doktora.

Doktor se dívá a nic nevidí:

"A co vám jako je?!"

"No... copak nevidíte? Vždyť já mám jedno vejce níž než druhé!"

"Sakra, chlape, vždyť to je úplně přirozené, to tak mají všichni chlapi!"

"Ale vždyť to vypadá strašně neupraveně!"

Doktor říká pacientu Joeovi:

˝Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že už vím, jak vyléčit vaše úporné bolesti hlavy. Ta špatná ovšem je, že se kvůli tomu budete muset nechat vykastrovat. Abych vám to vysvětlil - vaše tělesné uspořádání se vyskytuje velmi vzácně, protože vaše velká varlata tlačí až na spodní konec páteře a tím i na míchu, což způsobuje ve vaší hlavě naprosté peklo. Jediná cesta, která zbývá, je odstranit vaše abnormální varlata.˝

Pacient je zděšen a dlouhou dobu se nezmůže na jediné slovo. Představuje si, jaký život jej čeká, ale nakonec si uvědomuje, že nemá na vybranou - nechce-li i nadále trpět příšernými bolestmi hlavy,

musí se podrobit chirurgickému zákroku.

Když Joe po několika dnech hospitalizace opouští nemocnici, poprvé po dvaceti letech necítí ani nejmenší náznak bolesti hlavy. Má pocit, jako by začínal nový život, jako by se z něj stala nová osobnost. Rozhodne se tedy, že svůj nový život by měl začít s novým oblekem a zajde do nejbližší prodejny konfekce.

V obchodě řekne, že by potřeboval zcela nové oblečení.

Starý krejčí si jej krátce prohlédne a prohlásí: ˝Nosíte oblek velikosti 44.˝

Joe se podiví a ptá se: ˝Máte pravdu, jak jste to bez měření uhádl?˝

Krejčí prohodí: ˝Už pracuji v oboru šedesát let.˝ Joe si vyzkouší oblek a zjistí, že mu padne jak ulitý.

Nato se jej prodavač zeptá, zda by nechtěl i novou košili.

Joe souhlasně přitaká.

Krejčí se opět na Joa podívá a řekne: ˝Vypadá to, že nosíte košili číslo 34.˝

Joe se na chvilku zarazí a povídá: ˝Ano, máte pravdu, jak jste to poznal?˝

Krejčí odpoví: ˝Už pracuji v oboru šedesát let.˝ Rovněž košile Joeovi perfektně sedí.

Nakonec se obchodník zeptá, zda by si zákazník nepřál i nějaké spodní prádlo.

Joe souhlasí a krejčí řekne: ˝Nosíte spodky velikosti 36.˝

Nyní se Joe dá do smíchu a povídá: ˝Nikoliv, vážený pane, tentokrát jste se přece jen spletl. Už od svých osmnácti nosím číslo 34!˝

Starý pán si jej znovu pozorně prohlédne a odpoví: ˝Ne, ne, vy nemůžete nosit spodky 34. Pokud byste je nosil, byly by příliš těsné pro vaše varlata, která by pak tlačila na spodní konec páteře a tedy na míchu, a tím by vám bezesporu způsobovala nesnesitelné bolesti hlavy.˝