Nejlepší vtipy o dětech

Školní perličky:

- vím, že za štěstí je třeba bojovat, jenom nevím s kým;

- strana třeba znamená jít na stranu;

- v naší republice máme velké neřestné bohatství;

- počítání z hlavy je daleko důležitější než na tabuli, protože hlavu nosíme pořád sebou;

- prosím, paní učitelko, vy jste tak hodná, že až budu velký, tak budu řezníkem a budu vám schovávat kotlety;

- aby ve škole probíhal poplach podle plánu, tak jsme zachovávali paniku;

- škole vděčíme za nejkrásnější chvíle svého života. Když se z ní vyběhne;

"Maminko, můžu tu mísu vylízat?"

"Ne, Pepíčku, jen pěkně spláchni!"

"Proč pláčeš?"

"Náš ubohý pan učitel, který byl tak dlouho nemocen..."

"Co - co se mu stalo?"

"Nic, uzdravil se!"

Současná:

Povídá babička vnoučkovi:

"Pepíčku, musíš být hodný, moc hodný a potom možná na Vánoce uvidíš i svého tatínka!"

Malý chlapec se ptá maminky: "Mami, prosim tě, řekni mi pravdu. Ve škole nás učí, že děti se rodí a mě každý říká, že jsem tátovi z oka vypadl."

"Pavle, proč letí ptáci do teplých krajin?"

"Prosím, pěšky by jim cesta trvala dlouho!"

Ptá se malý Matýsek sousedky:

"Paní Macháčková, nešla byste k nám zabít kapra?"

"A proč zrovna já?" ptá se vyděšená sousedka.

"No tatínek říkal, že máte strašnou ránu!"

Na Vánoce křičí malý Pepík přes celý byt na maminku ke sporáku: "Mamí, mamí, stromeček hoří!"

"Říká se, svítí, a ne hoří," poučí ho maminka.

Chlapeček za chvíli zase začne křičet: "Mamí, mamí, záclony už také svítí!"

Přinese devítiletá Pavlínka ze školy poznámku: "Vaše dcera je neskutečně moc upovídaná!"

Otec odepíše: "Mýlíte se. Ještě neznáte její matku!"

Před štědrovečerní večeří volá maminka na malého Pavlíka, který si venku s kluky hraje na vojáky:

"Pavlíčku, nech se zastřelit a pojď domů! Za chvíli přijde Ježíšek!"

Malý Indián tancoval okolo ohně, až ho nakonec ožehl. Maminka ho napomíná:

"Kolikrát sem ti říkala, aby jsi si nehrál s telefonem!"

Ptá se učitelka Pepy: "Pepo, umí někdo z vaší rodiny plavat?"

"Ano, rybičky v akváriu!"

Ptá se po vánocích paní učitelka Pepíčka: "Tak, co jste měli pod stromečkem?"

"Prosím paní učitelko, stejně jako loni, stojan."

Pepíček říká učitelce, že jeho teta má žloutenku.

Učitelka ho pošle domů, aby nenakazil ostatní děti.

Za týden ho potká a ptá se, jak se daří tetě.

Pepíček odpoví:

"Jo, tak to já nevím. To víte, než sem dojde další dopis z Austrálie, tak to chvilku trvá!"

Povídá babička vnoučkovi:

Tak malý, a už lžeš?“

„A do kdy s tím mám počkat, babi?“